Wie wollen wir Europa gestalten? Stimmen aus den Grenzregionen
Auftakt des trinationalen Dialoges – 60 Europäerinnen und Europäer diskutieren digital über die Zukunft Europas.
Am 27. November 2021 trafen sich 60 Bürgerinnen und Bürger zu der Online-Veranstaltung "Nahtstellen Europas – Grenzregionen im Gespräch, 1. Teil", um gemeinsam über die Herausforderungen der Zukunft der EU zu diskutieren. Die Teilnehmenden stammen aus Sachsen und den angrenzenden Regionen Niederschlesien und Lebus in Polen sowie Ústí, Karlovy Vary und Liberec in Tschechien. Der Online-Dialog ist nach einem trinationalen Jugendforum, das im Oktober 2021 stattfand, die zweite Veranstaltung einer vierteiligen Reihe von grenzüberschreitenden Bürgerdialogen, die im Rahmen der von der EU initiierten Konferenz zur Zukunft Europas durchgeführt werden.
Eröffnet wurde der grenzüberschreitende Dialog von Europaministerin Katja Meier. "Corona hat Europa und den Zusammenhalt der Mitgliedstaaten sehr belastet. Geschlossene Grenzen können nie die Lösung sein." betonte Staatsministerin Katja Meier. "Nach der Pandemie müssen wir Europa neu aufbauen und dazu in den Austausch kommen. Die Zukunft Europas muss von den Bürgerinnen und Bürgern gestaltet werden. Ich wünsche mir, dass immer mehr Politikerinnen und Politiker diesen Stimmen der Bevölkerung zuhören und sie vor allem ernst nehmen und bin erfreut, dass wir heute gemeinsam diesen Weg gehen."
Auch Jörg Wojahn, Vertreter der EU-Kommission in Deutschland, begrüßte die Teilnehmenden. Ein Ziel der Konferenz sei es in seinen Augen, die Entfernung und Entfremdung der Bürgerinnen und Bürger von der EU zu reduzieren. Die europäische Ebene der Politik erscheine häufig sehr abstrakt, weshalb die Bürgerinnen und Bürger aufgerufen seien, konkrete Vorschläge zur Gestaltung der Europapolitik einzubringen.
Nach der Begrüßung diskutierten die Teilnehmenden in Arbeitsgruppen, jeweils begleitet von einem Politiker oder einer Politikerin aus einem der drei Länder. Die vier Themen waren von einem vorausgegangenen trinationalen Jugendforum und den Teilnehmenden selber bei der Anmeldung zur Veranstaltung ausgewählt worden.
Die Teilnehmenden der Arbeitsgruppen identifizierten jeweils drei Lösungsansätze zu aktuellen Herausforderungen in den Themenbereichen:
Bildung
- Förderung eines gemeinsames Geschichtsverständnisses von Schülerinnen und Schülern in Grenzregionen, z.B. durch ein gemeinsames Lehrbuch für Geschichte
- Nachbarschaftliche Sprachen fördern, bereits ab der Kita, aber auch in Verwaltungen
- Europäische (Schul-) Partnerschaften stärken, z.B. durch sprachliche, methodische und finanzielle Unterstützung
Klimaschutz
- Europaweite Kommunikation zu Klimaschutz und Klimabildung verbessern, z.B. durch bessere mehrsprachige und zielgruppenorientierte Informationen
- Stärkere Sanktionierung von klimaschädlichem Handeln und Schaffung von Anreizen für klimafreundliche Alternativen, z.B. durch eine Ausweitung des Verbotes von Kunststoffverpackungen
- Strukturwandel in vom Kohleausstieg betroffenen Regionen sozial nachhaltig gestalten, z.B. Stärkung von Mitmachfonds
Grenzregionen in der EU
- Grenzüberschreitenden Austausch der Bevölkerung in allen Schichten weiterhin fördern und Kommunikationsmöglichkeiten ausbauen, z.B. durch mehrsprachige öffentliche Informationsportale
- Infrastruktur im größtenteils ländlichen grenzüberschreitenden Raum verbessern, z.B. Ausbau des grenzüberschreitenden ÖPNV und von Bahnstrecken, Straßen und Brücken
- Verbesserung des Gesundheitswesens im Grenzraum, z.B. durch bessere Zusammenarbeit im Bereich Rettungswesen
Europäische Demokratie und Identifikation mit der EU
- Gemeinsame europäische Öffentlichkeit (Medien und Kultur), z.B. anhand einer europaweiten Medienplattform für europäische Nachrichten
- Strukturen der Bürgerbeteiligung stärken, z.B. durch dauerhaft eingerichtete Bürger:innenversammlungen
- Bildung und Begegnung stärken, z.B. durch die Förderung persönlicher Begegnungen, etwa bei Städtepartnerschaften
Was passiert mit den Ergebnissen?
Die Ergebnisse der Arbeitsgruppen wurden am Ende der Veranstaltung allen Teilnehmenden und den anwesenden Politikerinnen und Politikern aus allen Regionen im Plenum vorgestellt. Staatssekretär Mathias Weilandt nahm die Ergebnisse für die sächsische Landesregierung entgegen. Die Ideen der Bürgerinnen und Bürger sollen in die Arbeit des Sächsischen Europaministeriums, u.a. über den Europäischen Ausschuss der Regionen, das Sächsische Verbindungsbüro in Brüssel und die Konferenz der Europaminister:innen der Länder einfließen.
Weiterhin wurden die Ergebnisse des Dialoges über die Plattform zur Konferenz zur Zukunft Europas an die Europäische Union übermittelt, wo sie zentral europaweit gesammelt und nach Ende der Konferenz im kommenden Jahr ausgewertet werden.
Sie können aktiv dazu beitragen den Ideen mehr Gewicht zu verleihen! Dafür klicken sie auf die einzelnen mit Links hinterlegten Ideen und können sie nach Anmeldung auf der Konferenzplattform mit einem "Like" versehen.
Gibt es weitere Dialoge?
Der nächste Online-Bürgerdialog unserer Reihe findet am 10.-11. Dezember 2021 mit Teilnehmenden aus Sachsen, Baden-Württemberg, Frankreich, Polen und Tschechien statt. Zur Anmeldung (bis 8.12.)
Für den 18.-19. Juni 2022 ist die Abschlussveranstaltung des grenzüberschreitenden Dialoges in Dresden geplant.
Den ausführlichen Bericht über die Ergebnisse der Veranstaltung können Sie hier herunterladen:
Zahajovací akce trinacionálního dialogu – 60 Evropanek a Evropanů diskutuje online o budoucnosti Evropy
V sobotu, 27.11.2021, se sešlo 60 občanek a občanů ze Saska a sousedních regionů Dolního Slezska a Lubuššského vojvodství v Polsku a Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje v Česku k online dialogu "Styčné plochy Evropy – příhraniční regiony v dialogu, 1. část", aby spolu diskutovali o výzvách spojených s budoucností Evropy. Po trinacionálním fóru mládeže, které se konalo v říjnu 2021, se jednalo o druhou akci z celkem čtyřdílné řady přeshraničních občanských dialogů, které se konají v rámci Konference o budoucnosti Evropy iniciované Evropskou unií.
Přeshraniční dialog zahájila saská státní ministryně Katja Maier: "Korona byla pro Evropu a soudržnost členských států velkou zatěžkávací zkouškou. Uzavřené hranice nejsou nikdy dobrým řešením. Po pandemii je nutné Evropu znovu vystavět a zůstat za tímto účelem v dialogu. Budoucnost Evropy musí utvářet občanky a občané. Přála bych si, aby stále více političek a politiků těmto hlasům obyvatelstva naslouchalo a především je bralo vážně a těší mě, že se dnes spolu na tuto cestu vydáváme."
Účastníky pozdravil také Jörg Wojahn, zástupce Evropské komise v Německu. Řekl, že cílem Konference je zredukovat vzdálenost a pocit odcizení občanek a občanů od Evropské unie. Evropská úroveň politiky se často jeví jako velmi abstraktní, a proto jsou občané vyzýváni, aby přispěli konkrétními návrhy k utváření evropské politiky.
Po přivítání účastníci diskutovali v pracovních skupinách, z nichž každou doprovázel politik z jedné ze tří zemí. Čtyři témata byla vybrána na předchozím trinacionálním fóru mládeže a samotnými účastníky při registraci na akci.
Účastníci pracovních skupin se dobrali ke třem možným přístupům k řešení aktuálních výzev v daných tematických oblastech.
Vzdělávání
- Podporování společného chápání dějin mezi žáky v příhraničních regionech, např. prostřednictvím společné učebnice dějepisu
- Podpora výuky sousedních jazyků již od mateřských škol, či na úřadech
- Posilování evropských (školních) partnerství, např. prostřednictvím jazykové, metodické a finanční podpory
Ochrana klimatu
- Zlepšení celoevropské komunikace o ochraně klimatu a vzdělávání v oblasti klimatu, např. prostřednictvím lepšího informování ve více jazycích a zacílením na konkrétní skupiny
- přísnější postihování činností poškozujících klima a vytváření pobídek pro alternativy šetrné ke klimatu, např. rozšířením zákazu plastových obalů
- zajištění sociální udržitelnosti strukturálních změn v regionech postižených ukončením těžby uhlí, např. posílením participativních fondů
Pohraniční regiony v EU
- Pokračování v podpoře přeshraniční výměny mezi obyvatelstvem na všech úrovních a rozšiřování možností komunikace, např. prostřednictvím vícejazyčných veřejných informačních portálů
- Zlepšení infrastruktury v převážně venkovských přeshraničních oblastech, např. rozšířením přeshraniční veřejné dopravy a železničních tratí, silnic a mostů
- Zlepšení systému zdravotní péče v příhraničních oblastech, např. prostřednictvím lepší spolupráce v oblasti záchranných služeb
Evropská demokracie a identifikace s EU
- Společná evropská veřejná sféra (média a kultura), např. prostřednictvím celoevropské mediální platformy pro evropské zpravodajství
- Posílení struktur účasti občanů, např. prostřednictvím trvale zřízených občanských shromáždění
- Posílení vzdělávání a setkávání, např. podporou osobních setkávání, například v rámci programů partnerství měst
Na závěr akce byly v plénu výsledky pracovních skupin představeny všem účastníkům a přítomným politikům z účastnických regionů. Za saskou zemskou vládu převzal výsledky státní tajemník Mathias Weilandt. Podněty občanů mají být začleněny do práce Saského státního ministerstva spravedlnosti a pro demokracii, evropské záležitosti a rovnost pohlaví, mimo jiné prostřednictvím Evropského výboru regionů, Saské styčné kanceláře v Bruselu a Konference ministrů pro evropské záležitosti spolkových zemí.
Kromě toho byly výsledky dialogu předány Evropské unii prostřednictvím platformy Konference o budoucnosti Evropy, kde budou centrálně shromažďovány v celé Evropě a vyhodnoceny po skončení Konference v příštím roce.
Sami můžete aktivně přispět k tomu, aby myšlenky získaly větší váhu! Za tímto účelem klikněte na jednotlivé nápady s odkazy a po registraci na platformě konference je "lajkujte".
Další online dialog s občany z naší řady se uskuteční 10. a 11. prosince 2021 s účastníky ze Saska, Bádenska-Württemberska, Francie, Polska a České republiky. Registrace (do 8. prosince).
Závěrečná akce přeshraničního dialogu je plánována na 18.-19. června 2022 v Drážďanech.
Souvislosti:
Konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou a vhodnou příležitostí pro všechny evropské občany k diskusi o výzvách a prioritách Evropy. Je to místo, kde se mohou zamyslet nad tím, jakou budoucnost chtějí pro Evropskou unii - bez ohledu na to, odkud pocházejí a co dělají.
Evropský parlament, Rada a Evropská komise se zavázaly naslouchat Evropanům a v rámci svých pravomocí se řídit doporučeními.
Rozpoczęcie dialogu trójstronnego – 60 Europejczyków dyskutuje online o przyszłości Europy
27. listopada 2021 r. 60 obywateli z Saksonii i graniczących z nią regionów Dolnego Śląska i Lubuskiego w Polsce oraz Usti, Karlowych Warów i Liberca w Czechach spotkało się w ramach wydarzenia online „Punkty styczne Europy – dialog regionów przygranicznych, część 1”, aby wspólnie dyskutować o wyzwaniach związanych z przyszłością Unii Europejskiej. Jest to drugie wydarzenie z czteroczęściowej serii transgranicznych dialogów obywatelskich, realizowanych w ramach zainicjowanej przez UE konferencji na temat przyszłości Europy. Pierwszym wydarzeniem było trójnarodowe forum młodzieży, które odbyło się
w październiku 2021 r.
Transgraniczną trójstronną debatę otworzyła Saksońska Minister Stanu Katja Meier: „Pandemia bardzo obciążyła Europę i nadwyrężyła spójność państw członkowskich. Zamknięcie granic nigdy nie będzie dobrym rozwiązaniem. Po pandemii musimy od nowa budować Europę i w tym celu zainicjować wielopłaszczyznowy dialog. Przyszłość Europy muszą kształtować jej obywatele. Mam nadzieję, że coraz więcej polityków będzie wsłuchiwało się w głos obywateli, a przede wszystkim będą traktowali ten głos poważnie. Cieszę się, że dziś razem wkraczamy na tę drogę.”
Uczestników powitał także Jörg Wojahn, przedstawiciel Komisji Europejskiej w Niemczech. Jednym z celów konferencji jest zmniejszenie dystansu i poczucia wyobcowania obywateli w stosunku do Unii Europejskiej. Europejski poziom polityki często wydaje się bardzo abstrakcyjny, dlatego też wzywa się obywatelki i obywateli do zgłaszania konkretnych propozycji dotyczących kształtowania polityki europejskiej.
Po powitaniu uczestnicy zostali podzieleni na grupy robocze, każdej grupie towarzyszył polityk z jednego z trzech krajów. Tematy dyskusji dla poszczególnych grup zostały zaproponowane podczas październikowego trójnarodowe forum młodzieży oraz przez samych uczestników podczas rejestracji na wydarzenie.
Członkowie grup roboczych wypracowali po trzy propozycje rozwiązań dla aktualnych wyzwań w poszczególnych obszarach tematycznych.
Edukacja
- Promowanie wspólnego rozumienia historii przez uczniów w regionach przygranicznych, np. poprzez wspólny podręcznik do nauki historii.
- Promowanie języka kraju sąsiada, już od przedszkola, ale także w administracji.
- Wzmocnienie europejskich (szkolnych) partnerstw, np. poprzez wsparcie językowe, metodologiczne i finansowe.
Ochrona klimatu
- Usprawnienie ogólnoeuropejskiej komunikacji w zakresie ochrony klimatu i edukacji na temat klimatu, np. poprzez konkretne informacje w wielu językach i ukierunkowane na grupy docelowe.
- Wprowadzenie jeszcze dotkliwszych sankcji wobec działań szkodliwych dla klimatu i tworzenie zachęt do stosowania alternatywnych rozwiązań przyjaznych dla klimatu, np. poprzez rozszerzenie zakazu stosowania opakowań z tworzyw sztucznych.
- Zrównoważone społeczne wsparcie zmian strukturalnych w regionach dotkniętych wycofywaniem węgla, np. wzmocnienie funduszy partycypacyjnych
Regiony przygraniczne w UE
- Dalsze promowanie transgranicznej wymiany między mieszkańcami na wszystkich szczeblach oraz rozszerzanie możliwości komunikacyjnych, np. poprzez wielojęzyczne publiczne portale informacyjne.
- Poprawa infrastruktury wiejskiej w obszarze transgranicznym, np. rozbudowa transgranicznego transportu publicznego i linii kolejowych, dróg i mostów.
- Poprawa systemu opieki zdrowotnej w regionie przygranicznym, np. poprzez lepszą współpracę w dziedzinie ratownictwa.
Demokracja europejska i identyfikacja z UE
- Wspólna europejska sfera publiczna (media i kultura), np. stworzenie ogólnoeuropejskiej platformy medialnej dla wiadomości europejskich.
- Wzmocnienie struktur uczestnictwa obywatelskiego, np. poprzez trwale ustanowione zgromadzenia obywatelskie.
- Wzmocnienie edukacji i spotkań, np. poprzez promowanie osobistych spotkań, na przykład w ramach programów partnerstwa miast.
Wyniki prac grup roboczych zostały przedstawione wszystkim uczestnikom oraz obecnym na sesji plenarnej politykom reprezentującym poszczególne regiony. W imieniu rządu Saksonii z rezultatami obrad zapoznał się sekretarz stanu Matthias Weilandt. Zaprezentowane pomysły obywatelek i obywateli zostaną uwzględnione w pracach Saksońskiego Ministerstwa Sprawiedliwości, Demokracji, Europy i Równego Traktowania, m.in. za pośrednictwem Europejskiego Komitetu Regionów, Saksońskiego Biura Łącznikowego w Brukseli oraz Konferencji Ministrów Europejskich Krajów Związkowych.
Ponadto wyniki dialogu obywatelskiego zostały przekazane do Unii Europejskiej za pośrednictwem Platformy na rzecz Konferencji w sprawie Przyszłości Europy, która to platforma jest centralnym punktem gromadzenia propozycji i pomysłów spływających od obywatelek i obywateli z całej Europy. Po zakończeniu Konferencji propozycje te będą w przyszłym roku ocenione i przeanalizowane.
Także Państwo mogą sprawić, aby pomysły te miały jeszcze większą wagę! W tym celu należy kliknąć na poszczególne propozycje z linkami i po zarejestrowaniu się na platformie konferencyjnej "polubić" je.
Kolejny obywatelski dialog online odbędzie się w dniach 10-11 grudnia 2021 r. Wezmą w nim udział mieszkańcy Saksonii, Badenii-Wirtembergii, Francji, Polski i Czech. Rejestracja (do 8 grudnia).
W dniach 18-19 czerwca 2022 w Dreźnie zaplanowane jest wydarzenie zamykające serię spotkań
w ramach transgranicznych dialogów obywatelskich.
Tło:
»Konferencja na temat przyszłości Europy« jest wyjątkową i niepowtarzalną okazją dla wszystkich obywatelek i obywateli Europy do podjęcia dyskusji na temat wyzwań i priorytetów dotyczących spraw europejskich. Jest to miejsce, w którym każdy z nas może się zastanowić, jak wyobraża sobie przyszłość Unii Europejskiej – bez względu na to, skąd pochodzi i czym się zajmuje.
Parlament Europejski, Rada i Komisja Europejska zobowiązały się do wysłuchania Europejek
i Europejczyków i zastosowania się do zaproponowanych przez nich rozwiązań w ramach swoich kompetencji.
https://futureu.europa.eu
